Úprava fotek krok 5: Úprava vyvážení bílé
Vyvážení bílé na fotce určuje teplotu barev. Zde často záleží na vkusu, co se vám nejvíce líbí nebo jakého efektu by měl snímek dosáhnout. Teplé vyvážení bílé barvy dodá snímku příjemný a letní vzhled. Studené vyvážení bílé naopak vytváří vzdálenější a zimní náladu snímku (viz příklad snímku).
Jak postupovat při úpravách fotek, aneb nepsaná pravidla pro každého
Často se mě lidé ptají, jak mají vlastně postupovat při úpravách fotek. Co dělat dřív? Ořez nebo vyvážení bílé či kontrast? Kdy odstranit šum a kdy retušovat? Je nutné dodržet určitý postup nebo je to jedno?
Právě o tom je tento článek. V něm si ukážeme, jak ideálně postupovat při úpravách fotek, aby celý proces byl efektivní a snadný. Uvedený návod platí všeobecně pro všechny editory, stejně tak pro začátečníky i pokročilé fotografy. Takže si udělejte pohodlí, jdeme na to.
Na internetu naleznete miliony článků a tutoriálů, které ukazují jak upravit to či ono. Konkrétních návodů jsou k dispozici hromady a jejich prohlížením byste mohli strávit mládí (nebo i stáří :). V tomto článku se nenaučíte žádnou novou úpravu, která zařídí úžasný super vzhled vašich fotek. Místo toho si ale ukážeme, jak ideálně postupovat při editaci fotek. Neexistuje jeden přesně daný ideální postup, nicméně většina fotografů určitý logický proces dodržuje... Jaký, to si povíme právě níže.
Doporučený postup při úpravách fotek
Ještě než se dostaneme k samotnému postupu, bych chtěl zmínit jednu zásadní věc. Níže uvedený proces není dogma. Jednak z toho důvodu, že různé typy fotek si žádají odlišné postupy úprav, navíc každému člověku sedí něco jiného. Takže nemusíte níže uvedený postup vnímat jako jediný správný - berte jej spíše jako vodítko, které si můžete uzpůsobit obrazu svému. Začátečníkům pak doporučuji tento postup víceméně dodržovat pro získání správných návyků při úpravách fotek.
Desatero základních úprav
1. Otevření fotografie v editoru
Tento krok asi není nutné přesně popisovat. Ať už používáte Zoner, Adobe Photoshop, Adobe Lightroom nebo jiný editor, fotku je samozřejmě potřeba před úpravou otevřít.
2. Ořez
Často se říká, že nejlepší ořez je žádný ořez. Proč? Protože každým ořezem snižuje rozlišení fotografie, tedy i její velikost při tisku. Pokud tisknete snímky 13x18cm, tak je to skoro jedno a řezat můžete jak chcete. Jestliže ale máte rádi větší výtisky, s ořezem opatrně.
Proč zrovna ořez na začátku? Z jednoho praktického důvodu. Může se stát, že v okrajové části fotky bude něco přesvětleného nebo naopak podexponovaného. Pokud byste ořez této okrajové části fotky nechali až na konec, ovlivňovala by v průběhu úprav histogram a tudíž i veškeré úpravy. A přitom by nakonec nehrála žádnou roli. Proto je lepší (pokud je to vůbec potřeba) řezat na začátku.
V tomto případě by přesvětlená levá část ovlivnila vzhled histogramu. Takže je potřeba už na začátku se rozhodnout, zda-li budeme řezat (v tomto případě nebudeme).
3. Srovnání horizontu
Totéž platí i pro případ, kdy máte na fotografii šikmý horizont. Opět je vhodné jej srovnat už na začátku, protože vyrovnání horizontu opět povede k ořezu.
4. Vyvážení bílé
A nyní se dostáváme již k samotným úpravám. Vyvážení bílé je dobré udělat jako první v řadě, a to z jednoho praktického důvodu. Řekněme, že budete mít fotku dost do teplých tónu, protože jste ji fotili při žárovkovém osvětlení. Jakmile srovnáte barvy "do latě", tj. vyvážíte bílou, bude pravděpodobně fotografie o něco tmavší, histogram se posune doleva. Nyní již můžete zodpovědně pracovat s expozicí. Kdybyste to dělali naopak (upravili nejprve expozici a pak vyvážení bílé), mohli byste získat tmavší snímek než byste chtěli. Samozřejmě toto neplatí vždy, nicméně je vžitou praxí upravovat vyvážení bílé hned na začátku veškerých úprav. Samozřejmě nic vám nebrání pak barvy ještě v průběhu úprav doladit.
Zlehka posunueme vyvážení bílé do příjemně teplejších tónů.
5. Expozice
Nyní upravíme fotografii z hlediska expozice - zesvětlíme nebo ztmavíme podle aktuální potřeby nebo citu. Na tom není žádná věda, nicméně je potřeba respektovat histogram. To mnoho začátečníků neumí a přitom je to velmi důležité. Při úpravách expozice se vám nesmí stát, že histogram výrazně "přeteče" doleva nebo doprava. Tím byste vytvářeli přeexpozici (bílá místa) nebo podexpozici (černá místa). Více informací naleznete i v tomto článku o úpravách s pomocí histogramu.
Pokud je fotka exponována tak, že již histogram naráží na okraje, nastavte expozici tak, aby histogram začínal vlevo dole a končil vpravo dole (a nebyl na pohled useknutý).
O trošku přidáme na expozici.
6. Redukce šumu
Dalším krokem je redukce šumu. Proč? Protože čím dřív se jej zbavíme, tím lépe. Veškeré úpravy by jej mohly dost zvýraznit, což nechceme. Takže jej potlačíme rovnou v začátku všech dalších úprav.
7. Úrovně nebo křivky
Nyní je ten správný čas si pohrát s křivkami (nebo úrovněmi), ale osobně preferuji křivky. S jejich pomocí můžete snižovat nebo zvyšovat kontrast, prosvětlovat stíny, ztmavovat světla a naopak. Jen prosím upravujte křivky s citem a opět respektujte histogram.
8. Kontrast nebo křivky pro doladění kontrastu
Nyní můžete ještě použít přímo nástroj Kontrast pro doladění kontrastu fotografie. Stejně tak pro to můžete použít i takzvanou "S" křivku v nástroji Křivky, ale popotáhnout jeden ukazatel kontrastu bývá snazší.
Lehce zvýšíme kontrast (ale pozor na histogram).
9. Barvičky...
Samozřejmě nesmíme zapomenout na úpravu barevného podání fotografie - a to nástrojem Saturace nebo ještě lépe Živost. Víte jaký je rozdíl mezi Saturací a Živostí? Saturace zvýší sytost všech barev, zatímco Živost zvýší sytost jen těch mdlých barev, ostatní nechá jak jsou. Takže je selektivní a v praxi výrazně lepší.
10. Korekce objektivu
I ty sebedražší objektivy trpí určitými optickými vadami, které je vhodné alespoň trošku odstranit. Patří mezi ně:
vinětace
barevná vada
soudkovité / poduškovité zkreslení
A když už v tom budete, můžete případně rovnou i překontrolovat, zda-li se vám nekácí nebo nesbíhají na fotce svislice. Pokud ano, teď je ten správný čas to napravit.
Další pokročilé úpravy
Pokud máte fotku upravenou tak, že jste s ní v podstatě spokojeni, je na čase ještě překontrolovat její obsah. Není potřeba něco vyretušovat, odstranit, vymazat, nahradit? Pro kreativní povahy se tu nabízí ještě prostor pro všemožná barevná tónování (viz cross proces a podobně).
Odstraníme některé objekty na pozadí a doladíme barvy.
Případný převod do ČB
Když už máte fotku opravdu upravenou, můžete popřemýšlet, zda-li byste ji nechtěli převést i do černobílé podoby. V každém případě doporučuji si nejprve uložit její barevnou verzi a teprve poté se pustit do černobílých radovánek.
Finalizace pro web, tisk...
Zostření
Nyní se dostáváme pomalu do cíle. Zvětšete si fotku na monitoru na 100% a podívejte se, zda-li jste spokojeni s její ostrostí. To je potřeba hodnotit čistě subjektivně, žádná odborná rada na to není. Můžete ji zkusit trochu zostřit, ale opatrně - pokud se to přežene, nadělá to víc škody než užitku.
Uložení
A je to - nyní je na čase si finální podobu fotky uložit. Pokud vám na ni záleží a chcete ji třeba v budoucnu ještě upravovat, vřele doporučuji zvolit nějaký bezkompresní formát (PSD, TIFF,...). Pokud jste pracovali v Photoshopu ve vrstvách, uložte jej jako PSD. Jestli už bude fotka sloužit spíš jen k prohlížení (a ne dalším úpravám a profi užití), postačí JPG při nejmenší míře komprese.
Zmenšení pro web
Chcete se s fotkou pochlubit na webu? Kdo ne, že? Zmenšete ji na požadovaný rozměr (obvykle např. 1200px šířka), znovu doostřete a uložte jako JPG pod jiným názvem jako verzi pro web (abyste si nepřepsali upravenou verzi v původním rozlišení).
Záloha
Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se disk po.... Prostě a jednoduše - každý soudný člověk si své fotky zálohuje, tj. má je například na disku v počítači a pak na disku externím. Zkopírujte si proto upravenou fotku v původním rozlišení (a klidně i zmenšenou verzi pro web) ještě na své zálohovací místo (např. externí disk).
Tisknete si fotky?
Pokud máte ještě v úmyslu si upravenou fotku (nechat) vytisknout, připravte ji pro tisk. Nebudu zde rozepisovat detaily, protože by to vydalo na menší knihu. Jen zmíním - pozor na poměry stran. Pokud si fotku necháte někde vytisknout a váš fotoaparát pořizuje snímky v poměru stran 4:3, potom si musíte s dodavatelem tisku domluvit, jestli se fotka ořízne na poměr 3:2 nebo jestli je potřeba poměr stran zachovat (typicky pokud chcete tisknou 10x15cm, což je 3:2).
A co Lightroom a Adobe Camera RAW?
Pokud fotíte do RAWu a své snímky upravujete v Adobe Lightroom nebo Camera RAW (což je asi to nejlepší, co můžete udělat), pak se nemusíte držet přesného postupu. Je to jedno, protože veškeré úpravy lze kdykoliv měnit. Nicméně pravidlo pro ořez na začátku úprav platí. Poté už můžete pokračovat přesně tak, jak jdou jednotlivé záložky i posuvníky za sebou. V Adobe to už udělali tak, aby pořadí jednotlivých možností úprav odpovídalo obvyklému postupu.
Před a po výše uvedených úpravách.
Shrnutí
Desatero základních úprav:
otevření fotky ořez srovnání horizontu vyvážení bílé expozice redukce šumu úrovně a křivky kontrast barvy korekce objektivu + další pokročilé úpravy + případný převod do čb + finalizace pro web, tisk,...
Výše uvedený postup vám nepomůže v počítači vyrobit krásné fotky. Ty je potřeba si už dobře nafotit a pak zodpovědně upravit. Nicméně návod, který jsem zde sepsal, může leckomu pomoci si zvyknout na určitý systém a své úpravy fotek zefektivnit. Na jednu stranu není vhodné upravovat fotky jen tak "hala bala", jak vás napadne. Na druhou stranu také není vyloženě nutné držet se předepsaného postupu za každou cenu. Vyberte si svou vlastní cestu, která vám vyhovuje. Pokud už jste na něco zvyklí, nemusíte to nutně hned měnit. Ovšem pokud zatím tápete a nevíte, jaká nepsaná pravidla pro úpravy fotek platí, využijte tento postup ve svůj prospěch. Uvidíte, že jakmile si zvyknete, začnete více přemýšlet nad fotkou a ne nad samotnými úpravami. Ano, nepsaná pravidla - to je ten přesný název pro obsah tohoto článku. Doufám, že se vám líbil a pokud ano, sdílejte je se svými přáteli, určitě mnohým pomůže.
Úprava fotek se dá zvládnout doslova za pár okamžiků – a je škoda se pár základních „triků“ nenaučit. Pojďme je prozkoumat – snad vás přesvědčím, že se fotografiím dá opravdu zásadně pomoci v několika vteřinách. A že úprava fotek je jednodušší, než se mnohým zdá!
Co musíme vědět, než se do všeho pustíme?
(Toto je aktualizovaná verze článku, který byl poprvé publikován v květnu 2014.)
1. Úprava fotek? Ano, bez ní to nejde!
Nejprve pojďme vyřešit základní otázku: opravdu potřebujeme fotografie upravovat? Dost často slýchám tři mezní názory: 1. Já upravovat nepotřebuji, je to podvod, chci fotit realitu. 2. Úprava fotografií je hrozně těžká – když mám dobrý foťák, potřebuji Photoshop, aby úpravy byly co nejlepší. 3. Úprava fotek je stejně důležitá jako fotografování.
Ale to jsou všechno jsou více méně nesmysly, protože:
smyslem úprav není vylepšovat špatné fotky, to nikdy nešlo a ani nepůjde. Smyslem je udělat z dobré (tedy dobře vyfocené) fotky fotku ještě lepší, prostě ji dotáhnout
z toho plyne, že upravovat je třeba umět, je zbytečné až trestuhodné to přehánět, ale každý s trochu slušnějším foťákem by prostě pár základních úprav umět měl
drtivá většina úprav v rodinné a cestovatelské fotografii se dá zvládnout opravdu za pár okamžiků
složité úpravy na desítky minut až hodiny se týkají z valné části specializovaných oborů, v rukách začínajících a mírně pokročilejších fotografů mají význam více méně jen při některých krajinářských dobrodružstvích
Tedy, když to shrnu: S úpravami to nepřehánějte a snažte se za každou cenu, aby z fotoaparátu „vypadla“ už fotografie opravdu téměř dokonalá.
Současně platí i poučka druhá, a vlastně zásadnější: Každá fotka potřebuje upravit, jinými slovy: je škoda to nedělat, je škoda se nenaučit pár základních úkonů, které doslova za 10 vteřin fotce opravdu výrazně pomohou.
90 % úprav, které dělám, mi zabere čas do 10 vteřin. Opravdu…
2. V čem fotky upravovat? Zdarma, i za nevelký peníz
Jak jsem zmínil o pár odstavců výše, duše mnohých novopečených fotografů ohrožuje hodně nebezpečná a (žel) rozšířená myšlenka, že pro dobré fotky je nutné mít špičkový software za ohromující sumy…
Jistě, pokud se focení stane vaší vášní, dříve či později neutečete investici zhruba 4000 korun ročně za kombinaci Photoshop + Lightroom. Do začátků (ale pro mnohé fotografy nejen do začátků) stačí třeba i brněnský Zoner, anebo kategorie “aplikačních programů”, tedy jakýchsi vesměs on-line softwarů dobývajících svět…
K těmto programům nové generace patří i můj velký oblíbenec Polarr, na němž budu v tomhle článku ukazovat pár klíčových fíglů (klíčové funkce nabízí zadarmo, jeho plná cena – 20 EUR – je velmi snesitelná)…
Pokud vás výběr programu zajímá podrobně, zde jsou detailní popisy všech možných i nemožných variant programů na úpravu fotek, programů na úpravu fotek online případně to samé pro svět mobilů v přehledu nejlepších aplikací.
3. K základní úpravě stačí pár šoupátek
Asi mi to nebudete věřit, protože to zní neuvěřitelně jednoduše, ale je to tak: navzdory stovkám různých funkcí, čudlíků a šoupátek v reálném životě k úpravě většiny fotek stačí opravdu jen pár z nich – co by se na prstu jedné ruky (nebo dvou, dobrá) spočítalo…
Chcete si to zkusit? Udělejte jednoduchou věc – stáhněte si zmíněný Polarr (link tu), otevřete v něm jakoukoliv fotku a klikněte vpravo na kolečko symbolizující Adjustments (Úpravy). Velmi podobná nastavení najdete třeba i v Zoneru X či předchozích verzích tohoto softwaru…
Pokud budete vše zkoušet v Polarru, před vámi se otevře pár šoupátek, s nimiž jdou dělat zázraky – a moje doporučení zní, zavřete se večer s pár fotkami (a třeba i flaškou vína na povzbuzení nervů) na dvě hodiny a hrajte si JEN A POUZE s těmito šoupátky, ono to prostě stačí na velmi viditelné změny. Po té době zvoláte Heuréka, protože zjistíte, že to opravdu je takto jednoduché a výsledky jsou opravdu zásadní.
Moje krátké video: jak upravovat v Polarru:
Pokud byste si chtěli hrát s tou samou fotku jako ve videu, tu je v plném rozlišení, stáhněte si ji a do toho!
Přehled hlavních šoupátek:
Exposure (Expozice) nastavuje/opravuje to, zda to foťák zkrátka nevyfotil světlejší tmavší, než se vám líbí. Podobně, leč s jiným efektem, bude fungovat i Brightness (Světlost), který “sáhne” především do středních tónů…
Stejně tak zkuste chvíli tahat za šoupátka ovlivňující světlé tóny Highlights, Whites, ale ještě o chlup více se možná budete přátelit s čudlíky ovlivňujícím černé tóny (Blacks) a stíny (Shadows)…
Hezkou funkcí v Polarru i třeba Zoneru je Dehaze tedy Odstranění oparu, která umí mimo jiné obvykle zvýraznit nebe…
Důležitá věc: Nenechte se těmi názvy zmást – u každého programu to funguje obvykle trochu jinak, u různých programů některá šoupátka chybí.
K cíli navíc vždy vede několik cest, tedy kombinace různých funkcí – v různých programech to bude fungovat podobně, byť mnohdy trochu jinak.
Tedy zkoušejte a uvidíte, že ono “heuréka, ono to funguje,” brzy přijde…
Ještě jedna varianta základních úprav: úrovně/levels
Ještě jednou připomenu to podstatné: výše zmíněné funkce jsou zcela zásadní – a věřte nebo ne, stačí na 80 procent základních úprav v rodinné a cestovatelské fotografii.
Proč to pořád opakuji? Protože moje zkušenost je taková, že novopečení fotografové otevřou svůj nový software a začnou se hroutit, kolik možností tam je. Tedy je dobré, aby věděli, že hroucení je zbytné – a že 95 procent těch funkcí nikdy nebude potřeba.
Ale musíme to trochu zamotat – obdobného efektu se dá docílit v různých méně i více sofistikovaných programech včetně Zoneru klíčovou funkcí zvanou Úrovně (anglicky Levels). A tu je též dobré znát, byť striktně vzato se bez ní žíti dá.
Co dělá? Zjednodušeně (a tedy mírně nepřesně) řečeno: zcela úplně to samé jako hraní si s více šoupátky výše: dovoluje vám nezávisle na sobě zesvětlovat a ztmavovat různě světlé a tmavé partie obrázku.
Jste zmateni? Nevadí, prostě to zkuste.
1. Otevřete fotku a najděte Úrovně/Levels (V Zoneru X tuhle funkci najdete v Editoru – Vylepšit / Úrovně)
2. Tedy jsme v úrovních a nejlepší je prostě zkusit, co umějí. Zkusí se to jednoduše – před sebou vidíte histogram a na jeho spodním konci tři trojúhelníčky (černý, šedivý a bílý). Tak, a nyní prostě zkuste opatrně těmito trojúhelníčky pohybovat.
Zkuste třeba pohnout tím bílým doleva – vidíte, jak se vše rozsvítí. A pokud to je moc, pro změnu zase pohněte tím černým, černé barvy zčernají. Nu a jasně, je tam i ten třetí, šedivý.
Prostě si otevřete pár fotek a zkuste si, že to je opravdu magické. Najednou zjistíte, že jste schopni opravit drobné i zásadní chyby v expozici fotek. A život je prostě najednou krásnější – vidíte, jak z fotek mizí takový ten šedivý opar?
Zkoušejte, zkoušejte, zkoušejte – třeba se to povede až na podesáté… Ale pak jsme už skoro vyhráli.
Který z těchto dvou způsobů je lepší? Na to není odpověď: podobně jako u nastavování fotoaparátů existuje mnoho cest k cíli – podstatné je vědět, že ty cesty existují a prošlapat si je, klidně metodou pokus / omyl.
4. Sytost, živost a teplota se hodí vždy…
Ještě jeden set šoupátek je obvykle životně důležitý pro bleskové úpravy fotek, a to je (nejméně) trojice funkcí hýbající s barvami….
V Polarru záložku Color (Barvy) zahlédneme hned nad záložkou Light. První možností je Temp (Teplota), kterou dokážeme ovlivnit… inu, teplotu barev jako celku. Ve většině případů na ní není třeba moc sahat, ale zkuste, uvidíte… V Zoneru X najdete Upravit teplotu barev v Editoru (ve Vylepšit).
Na šoupátko Tint (Odstín) je lepší moc nesahat, začátečníky obvykle vyděsí, zato hodně zásadní je Saturation (Sytost) a Vibrance (Živost), to jsou jedny z nejdůležitějších funkcí při úpravě fotek vůbec.
Totiž: Sytost zvýrazní všechny barvy, zatímco živost pouze ty, které jsou nevýrazné (a ty již dost syté nechá být). To je samozřejmě velká výhoda – pomůže prostě jen těm málo výrazným. A fotografie nebudou vypadat jako zdivočelé omalovánky.
5. Úprava fotek nejopomíjenější: doostřování
Pro naprostou většinu případů se právě ocitáme na konci naší desetivteřinové úpravy: mírně jsme zasáhli do úrovní, trochu jsme přidali barvy sytostí nebo živostí. A teď ještě musíme udělat jednu důležitou věc: fotografii doostřit. Skoro každá fotka potřebuje doostřit – a skoro nikdo to nedělá, což je škoda.
Abyste mě špatně nepochopili: samozřejmě, že se nedá doostřit něco rozmazané pohybem (třeba cyklista či peroucí se dítě). Nejprve si tedy musíme uvědomit, o jakém zaostření se vlastně bavíme. Nejlépe se to vysvětluje nad fotografií. Podívejte se na výřez z fotografie mé dcery Anny – nalevo vidíte snímek původní. Jako by byl v mlze, je takový mdlý a nevýrazný, tedy neostrý.
A jak na to, jak se ostří? Je to jednoduché, byť než začneme tahat za šoupátka, je třeba přiznat, že špičkové ostření patří k poměrně těžkým úpravám, existuje řada metod, jejichž parametry se výrazně liší například dle toho, zda fotka míří na web či do tisku.
Tím se nenechme vystresovat a najděme prostě doostřování v programu, který používáte. Z (většinou) několika možných metod doporučuji používat tu nejtradičnější, ve Photoshopu se nazývá v češtině „doostřit“ (anglicky unsharp mask), v Zoneru „Maskování neostrosti“.
Polarr to nijak nekomplikuje a má prostě jen jedno šoupátko Sharpen (Zaostřit) v záložce Detail, doporučuji zkusit v kombinaci s funkcí Clarity (Zřetelnost), což je opravdu výstižný název – zkuste a uvidíte, jak zřetelnější fotky budou…
V programech tradičních á la Photoshop nebo Zoner se ostření provádí pomocí tří šoupátek: Míra/Síla efektu, poloměr, práh. Pojďme se nezdržovat přesným významem oněch slov, prostě i zde platí, že je třeba si efekt vyzkoušet.
Míra: Nebojte se užít vysokého hodnoty – klidně 150 i více.
Poloměr: Držte se při zemi – v rozmezí 0,5 a cca 2.
Práh: Čím nižší, tím ostřejší (ne, neptejte se, proč). Pro opravdu drsné doostření tedy může být nula, pro jemnější někde kolem 3-4.
Opravdu si to zkuste, bez toho to nejde (ale snažte se to nepřehnat, přeostřené fotky patří k nejčastějším chybám v prvních fázích hraní si…).
6. Lokální úpravy fotografií
Základní úprava fotek se většinou provádí na celém snímku. Samozřejmě, pokud byste se chtěli posunout do vyšších a nejvyšších pater úprav, budete pracovat s jednotlivými oblastmi snímků. I na samém začátku vaší retušérské kariéry však není špatné lokální úpravy prozkoumat.
Například: v reálném životě bych libyjské dívce z obrázku nahoře (zkoušeli jsme na něm úrovně) mírně zesvětlil oči – jen oči, nic víc.
V Photoshopu se to dělá tak, že se klikne na symboly ve svislé liště v levé části monitoru (pro zesvětlení je tam záhadný symbol připomínající černý špendlík), pak stačí nastavit velikost „štětce“ a prostě zesvětlit obrázek jen tam, kde chceme. Další oblíbené úpravy zahrnují například zostření, rozostření a ztmavení.
V Zoneru obdobně funguje Efektový štětec, u Polarru si s tímto už hrát nemůžeme – lokální úpravy vyžadují nákup placené verze (což, opakuji, by možná za těch 20 EUR stálo).
A je to. Už mi věříte, že za oněch deset vteřin se opravdu dají udělat v úpravách fotek zázraky?
Samozřejmě, existují desítky, ba možná stovky dalších tlačítek a funkcí, které můžeme na fotku aplikovat. Pro většinu „běžného provozu“ však stačí tyto tři až čtyři.
Chce to jen zkoušet, nepodléhat pokušení upravovat příliš divoce a co nejdříve pochopit, že úpravy pomohou udělat z dobré fotky fotku ještě lepší. Ale nikdy neudělají fotku dobrou ze snímku špatně vyfoceného…
